Stálá expozice

Stálá expozice Městského muzea Chotěboř je instalovaná v bývalých pěti hostinských pokojích chotěbořského zámku a v barokním sále. Ve spojovací chodbě vedoucí k jednotlivým pokojům je expozice "CHOTĚBOŘ OČIMA VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ". Zde se návštěvník seznámí s pohledy na město a jeho okolí v podání výtvarníků různých generací, stylů a technik. Vzniká tak zajímavá konfrontace pohledů na Chotěboř.

Ze spojovací chodby vejde návštěvník do malého sálu, kde je umístěna "SBÍRKA HISTORICKÝCH ZBRANÍ". Jedná se o kolekci chladných a palných zbraní, jak vojenských tak loveckých, ze sbírek muzea.

Napravo od malého sálu je umístěna "OBRAZÁRNA". Zde jsou k vidění díla předního českého malíře a grafika Zdenka RYKRA ( 26. 10. 1900 Chotěboř - 15. 1. 1940 Praha ), Jindřicha PRUCHY ( 29.9. 1886 Uherské Hradiště - 1. 9. 1914 Komarov ), umělce neoddělitelně spjatého se Železnými horami, jednoho ze zakladatelů českého moderního umění, Jiřího HORNÍKA ( 5. 9. 1916 Libice nad Doubravou - 30. 9. 1961 Praha ), malíře zátiší a portrétů. Instalaci doplňují plastiky Karla OPATRNÉHO ( 1. 8. 1881 - 24. 10. 1961), autora návrhu pomníku Ignáta Herrmanna v Chotěboři.

Nalevo od malého sálu se nachází "SBÍRKA SAKRÁLNÍHO UMĚNÍ ". Jedná se o kolekci plastik, obrazů a liturgických předmětů 16. - 19. století. Návštěvníka jistě upoutá obraz "Svatý Pavel před branami Damašku" malíře z okruhu Petra Brandla, či plastika "Světce z Cibotína" z konce 16. století.

Další sál představuje "MĚSTSKÝ SALÓN 1. TŘETINY 20. STOLETÍ". Pozornost upoutá pozdně secesní příborník z pozůstalosti spisovatele Ignáta Herrmana, čtveřice jídelních židlí s původním potahem ve stylu art deco, či dobové sklo a porcelán. Interiér doplňují dobové portréty.

Následuje expozice "OSOBNOSTI CHOTĚBOŘE", která seznamuje návštěvníky s nejvýznamnějšími osobnostmi města.

Následuje prohlídka "BAROKNÍHO SÁLU". Jedná se o největší prostor chotěbořského zámku, který sloužil k reprezentaci a rodinným oslavám majitelů. Za povšimnutí stojí původní dřevěné táflování a vestavěný příborník. Kazetový strop pochází z přestavby zámku po požáru v roce 1927. Interiér doplňují obrazy českých a evropských autorů přelomu 19. a 20. století z pozůstalosti chotěbořského malíře Miroslava Paráka.

Součástí prohlídky je také zámecká kaple NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE, pozoruhodná bohatou štukovou výzdobou stropu a stěn.