Historie muzea

Městské muzeum v Chotěboři bylo založeno v roce 1885, tak jako řada muzeí a muzejních spolků v sousedních městech. Svou úlohu zde sehrál jistě i vliv a působení Františka Palackého, jeho zetě Františka Ladislava Riegra a Karla Adámka. Dne 26. dubna 1885 byl na zasedání obecního zastupitelstva schválen Statut muzea města Chotěboře, jímž bylo zřízeno Městské muzeum jako zařízení města. Vlastníkem sbírek bylo město a Občanská záložna v Chotěboři, která zřízení muzea nejen finančně podporovala, ale poskytla mu místnost v domě Občanské záložny.

Statut muzea byl jeho základním legislativním dokumentem. Městské muzeum bylo spravováno devítičlenným kuratoriem, v jehož čele stál předseda, purkmistr města, Felix Hubáček. Snahou kuratoria bylo také založení muzejního spolku v Chotěboři. Po vypracování stanov muzejního spolku přípravným komitétem a po jejich osvědčení Okresním hejtmanstvím v Chotěboři byl 26.prosince 1885 na první valné hromadě ustanoven Muzejní spolek. V čele stál předseda, urozený pán baron Jan Václav Dobrzenský, místopředsedou byl zvolen purkmistr města Felix Hubáček. Muzejní spolek měl podnítit zájem veřejnosti o vzniklé muzeum, byl však jen záležitostí zakladatelské generace jeho členů. Do roku 1911 kuratorium a muzejní spolek zanikly.

Po zřízení Městského muzea byly sbírky krátkodobě umístěny v budově radnice na náměstí č. p. 322. Brzy se však muzeum přestěhovalo do domu Občanské záložny č. p. 258, kde sídlilo až do roku 1933. Prvním opatrovníkem - správcem Městského muzea byl na zasedání kuratoria dne 10.dubna 1886 zvolen učitel Josef Václav Neudörfl. Jeho práce nebyla lehká, přesto se snažil položit základ nově vzniklé instituci. Zavedl systém základní evidence sbírek - seznamy dárců a přírůstkovou knihu.

Od počátku tohoto století stav Městského muzea upadal, což zapříčinily stáří a nemoc J. V. Neudörfla a také upadající zájem zřizovatele a veřejnosti. Činnost Městského muzea rovněž ovlivňovala nevhodnost jeho umístění. Prostory v Občanské záložně byly využívány jako depozitáře a tomuto účelu příliš nevyhovovaly. Chaotické uložení sbírek značně ztěžovalo práci s nimi. Po smrti J. V. Neudörfla 11. července 1911 byla evidence i stav sbírek v neutěšeném stavu. Na tuto skutečnost upozornil školní inspektor Josef Zeman dopisem adresovaným Městské radě a ta se rozhodla situaci řešit. Požádala J. Zemana o navržení vhodných osob do vedení Městského muzea. Ten do funkce navrhl berního úředníka Čeňka Houbu, který se zajímal o historii a vlastivědu Chotěbořska a v posledních letech vypomáhal správci J. V. Neudörflovi.

Městská rada tento návrh přijala a dne 7. listopadu 1911 jmenovala Č. Houbu správcem Městského muzea. Za jeho působení ve funkci správce se kvalitativně zlepšila péče o sbírkové předměty, které byly uspořádány, postupně evidovány v přírůstkové knize a založen inventář sbírek. Od roku 1925 vlivem stáří a nemoci Č. Houby upadala správa muzea. Nejvíce se tato skutečnost projevila v evidenčních záznamech přírůstků. Na sklonku roku 1928 se Č. Houba zdůvodů své nemoci vzdal funkce správce Městského muzea.

Nástupcem se stal dne 1. března 1929 profesor dějepisu chotěbořského Reálného gymnázia Jan Ullmann, který zastával funkci až do roku 1945. Za jeho působení vyvstal problém s umístěním Městského muzea, které dosud sídlilo v nevyhovujících prostorách Občanské záložny. Teprve v roce 1933 se Městské muzeum přestěhovalo do budovy radnice na náměstí č. p. 322. Prostory však byly velmi stísněné, a proto získaná místnost sloužila pro depozitář. Zde však muzeum sídlilo pouze do října 1939, kdy byly tyto prostory dány k dispozici potřebám říšskoněmeckého vojska.Městské muzeum bylo nuceno přestěhovat sbírky do skladiště nářadí a pohonných hmot Městské elektrárny, nyní dům v ulici Hromádky z Jistebnice č. p. 607.

Tento stav způsobil značnou devastaci sbírek. Část předmětů byla poškozena a zničena. Volný přístup do skladiště umožňoval zcizování sbírkových předmětů a také způsobil zničení dokumentačních materiálů. Po osvobození v roce 1945 se správcem Městského muzea stal Jaroslav Tichý. Vzal na sebe nelehký úkol a velkou odpovědnost. Městské muzeum bylo bez stálého sídla, k dispozici mělo pouze depozitář ve skladišti Městské elektrárny se zchátralými sbírkovými předměty. J. Tichý začal provádět jejich postupnou evidenci v příjmových kartách a od roku 1950 v přírůstkové knize. Za prvořadý úkol považoval umístění Městského muzea. Snahy se však míjely s úspěchem. Až v roce 1948, po výpovědi Městského muzea z prostor Městské elektrárny, získalo muzeum jednu místnost v židovské modlitebně, v 1. poschodí domu paní Medkové v Palackého třídě č. p. 332. Tam byly přestěhovány téměř všechny sbírkové předměty. Pouze cennější kusy byly deponovány v soukromých bytech J. Tichého a ostatních dobrovolných pracovníků Městského muzea. V roce 1952 se podařilo J. Tichému získat prostory v 1. poschodí chotěbořského zámku. Tím získalo Městské muzeum poprvé od svého založení v roce 1885 uspokojivé prostory pro svoji činnost. Od roku 1952 se rozeběhla bohatá výstavní činnost a Městské muzeum se stalo jedním z hlavních organizátorů kulturního života ve městě. Od roku 1959, zavedením kategorie stálých placených zaměstnanců, postupně docházelo k profesionalizaci Městského muzea, která ne vždy odpovídala jeho potřebám. Prvním placeným pracovníkem se stala od 1. března 1959 Marie Tichá, manželka správce. Ke dni 31.srpnu 1964 se musel J. Tichý své funkce správce z politických důvodů vzdát. Jeho odchodem se Městské muzeum po období rozkvětu dostalo do období letargie a velkého úpadku trvajícího do počátku 70. let tohoto století.

1. září 1964 byl prvním placeným ředitelem jmenován Karel Nejedlý. Sídlo Městského muzea, zámek, od roku 1966 přešel pod správu Městského muzea. V první polovině 70. let zámek prošel rozsáhlými exteriérovými a interiérovými úpravami. Městské muzeum rozšířilo výstavní plochy, depozitáře, v získaných prostorách v přízemí zámku vybudovalo dílnu, kanceláře a sociální zařízení pro zaměstnance a návštěvníky. V 80. letech byly upraveny a rozšířeny výstavní sály, zpřístupněna návštěvníkům zámecká kaple a oratoř.

Dne 25. července 1992 na základě restitučního nároku byl zámek navrácen původním majitelům rodině Dobrzenských, která Městské muzeum v zámku ponechala na základě nájemní smlouvy na dobu určitou do roku 2018.

Město Chotěboř Chotěbořské zpravodajství Vysočina News KD Junior Chotěboř Informační centrum Chotěboř